Na co se nejčastěji ptají pacienti
Jak poznám, že mám zvětšenou prostatu?
Zvětšená prostata nebolí, takže ji nepoznáte, dokud vám nedělá potíže. Léčí se pouze zvětšená prostata činící problémy, nejčastěji nejrůznější problémy s močením. Tyto problémy nejsou specifické pro zvětšenou prostatu, mohou se vyskytnout při téměř jakémkoliv jiném onemocnění prostaty a močových cest. Ale pokud je vám přes padesát, je zvětšená prostata jednou z nejčastějších příčin takových potíží. Může jít o noční močení, slabý proud moči, časté nutkání na močení, nutnost urgentního močení – někdy až únik moči, nutnost tlačit a čekat na spuštění moči, pocit nevyprázdněného měchýře a nutnost vyprázdnění se nadvakrát, ukapávání po vymočení, pomalé domočování. Někdo má jen jeden z těchto příznaků, jiný má dva anebo také všechny. Celkem časté je, že se potíže projevují hlavně (nebo jenom) v noci. Jde o noční močení buď normální, nebo spojené s dalšími příznaky, případně obtížné vyprazdňování ráno. Přes den je pak močení zcela normální. Někdy se zvětšení prostaty projeví rovnou zástavou močení – pak je samozřejmě nutné vyhledat akutní pomoc. Někdy se projeví krvácením do moči, jindy opakovanými potížemi s močovou infekcí. Je třeba si uvědomit, že typický je pro toto onemocnění jeho vleklý průběh. Potíže se postupně rozvíjejí a trvají – nebo se zhoršují – měsíce a léta.
Jak poznám, že mám rakovinu prostaty?
Nepoznáte, pokud nedělá potíže. A nádor v počátečním stadiu, které trvá mnohdy mnoho let, žádné potíže nedělá. Když potíže začne dělat, jedná se o úplně stejné potíže jako při zvětšené prostatě, jak bylo popsáno výše. V tu chvíli se však již obyčejně nejedná o počáteční stadium. Vyloženě pokročilé onemocnění s metastázami se může projevit bolestmi kostí, zlomeninami při již nepatrném úrazu, celkovou únavou, hubnutím, dechovými obtížemi. Lékař může toto onemocnění rozpoznat při vyšetření prostaty konečníkem – to ale jen u pokročilejšího onemocnění. Nepokročilá rakovina prostaty se pozná pouze tak, že se z krevního vzorku udělá test na PSA (prostatický specifický antigen), a pokud je jeho hodnota vyšší, než je normální (nejčastěji se za tuto hodnotu považuje 4 mg/l), odeberou se z prostaty vzorky na mikroskopické vyšetření. To prokáže nebo neprokáže rakovinu. Existuje nějaká prevence zvětšené prostaty a rakoviny prostaty?
Neexistuje. Kromě jediné, a tou je kastrace. Působí spolehlivě, zejména je-li provedena ještě před pubertou. Eunuši na prostatu netrpí. Souvislost s dietou, kouřením a podobně není prokázána. Jedinou možností tedy je preventivní prohlídka. Má smysl užívání volně prodejných léků?
Řada urologů tyto přípravky doporučuje svým pacientům s mírnými příznaky BHP. Mnozí pacienti je užívají a mají pocit zlepšení. Snad se zde projevuje i vliv psychiky (placebo efekt) a nelze vyloučit, že tyto rostliny nějaké účinné a prostatu léčící látky obsahují. Evropská urologická společnost (EAU) to ale za prokázané nepovažuje. Nemá smysl ptát se lékaře na konkrétní preparát, existují jich stovky, prodávané pod různými komerčními názvy. Některé se prodávají jako léčivé přípravky, některé jako doplňky stravy, některé jsou dokonce na předpis. Většinou se jedná o stále stejné rostlinné výtažky – nejčastěji z trpasličí palmy a africké švestky, o dýňová semínka, kopřivu, vrbovku a jiné. Jejich užívání vám nejspíš nijak neublíží. Musí nakonec na operaci prostaty každý?
Určitě ne. Výskyt tohoto onemocnění stoupá s věkem a ve vyšších věkových skupinách ho má opravdu skoro každý. Ale asi jen u třetiny až poloviny se projevuje potížemi, které by se měly léčit. Před 15–20 lety byla operace skutečně téměř jediným řešením a jednalo se o jednu z nejčastěji prováděných operací vůbec. Dnes je však většina pacientů léčena léky, které příznaky zmírní natolik, že operace není nutná. Obyčejně jsou určeny k trvalému užívání. Operace je rezervována pro pacienty, kteří mají velké potíže s močením, na něž jim léky nezabírají. A určitě pro ty, u kterých se projevily komplikace – opakovaná zástava močení, krvácení z prostaty do moči, opakované infekce močového měchýře způsobené nedokonalým vyprazdňováním měchýře, močové kameny v močovém měchýři, poškození funkce ledvin v důsledku pokročilého onemocnění a dlouhodobých potíží s vyprazdňováním. Budu po operaci prostaty impotentní?
Toto je častá obava. Operace prostaty pro její zvětšení impotenci nezpůsobuje (ani zvětšená prostata samotná). Část pacientů skutečně své potíže sleduje od doby, kdy byli operováni „na prostatu“. Většina urologů to považuje za shodu okolností. Se stoupajícím věkem se zvyšuje počet mužů se zvětšenou prostatou i s poruchou sexuálních funkcí. Snad celkový zásah do organismu, způsobený operací, může způsobit, že se oba problémy projeví současně. Ale není prokázáno, že by vlastní operace poškodila sexuální funkce.
Běžná je ale pooperační retrográdní – suchá – ejakulace, kdy sperma odchází dovnitř do měchýře. Většinou se jedná o stav trvalý, ale většině mužů nijak nevadí. Tento jev se může vyskytnout i při léčbě některými léky na zvětšenou prostatu. Znamená samozřejmě neplodnost, i když je možné odebrat sperma k umělému oplodnění.
Naopak po operaci pro rakovinu prostaty byla impotence donedávna normou. Zlepšení operační techniky v poslední době umožňuje u stále většího počtu pacientů s menším nádorem erekci zachovat, i když k jejímu obnovení může dojít až po měsících. Ochrání mě včasná léčba zvětšené prostaty od rakoviny prostaty?
Řada pacientů naléhá na operaci zvětšené prostaty, i když jim dělá jen malé potíže, aby se vyhnuli rozvoji rakoviny. To je ale mylná představa. Při operaci zvětšené prostaty se totiž vždy odstraňuje pouze její centrální část, která brání volnému močení. Rakovina naopak vzniká v okrajových částech žlázy, které se při těchto operacích ponechávají.
V posledních letech se podařilo prokázat, že lék na prostatu obsahující látku finasterid, která mění přeměnu mužského pohlavního hormonu v prostatě, snižuje při dlouhodobém užívání riziko rakoviny prostaty. Rozhodně to však neznamená, že by ho měli užívat všichni muži ani že nikdo z těch, co ho užívají, rakovinou prostaty neonemocní. Je lepší nechat si prostatu operovat laserem, nebo nějakou jinou metodou?
Klasickou a standardní operační metodou je v celém vyspělém světě stále TURP (transuretrální resekce prostaty, někdy nazývaná též TUPE – transuretrální prostatektomie). Pacienti této operaci říkají celkem případně frézování. Přes močovou trubici se přístrojem odstraní po kouskách část prostaty, která překáží volnému odtoku moči. U velmi velkých prostat nebo při přítomnosti komplikací, jako jsou velký kámen v močovém měchýři či výchlipka močového měchýře, provádějí některá pracoviště otevřenou operaci – řezem v podbřišku. Operaci laserem nabízejí pouze některé nemocnice. Často se za ni musí připlácet i desítky tisíc. Výsledek je však stejný jako při TURP. I operace probíhá shodně – jen místo elektrické energie se využívá energie světelné. Výhodou to je jen ve výjimečných případech, kdy se u pacientů s poruchou srážlivosti obáváme velkého krvácení – to je při operaci laserem výrazně menší.
Ne všichni pacienti jsou spokojeni s výsledkem TURP (co se následné kvality močení týče); operace je sice běžná, ale není bez rizika. Pro některé muže, zejména vyššího věku a trpící současně jinými celkovými onemocněními, je zcela nevhodná. Proto trvá snaha vyvinout nové metody operace prostaty, které by byly lépe snášeny a měly lepší výsledky a méně rizik. Může se zvětšená prostata zanedbat?
Léčbu je sice možno zahájit v kterékoli fázi, ale pokud již došlo k zástavě močení nebo pokud se měchýř celá léta vyprazdňuje jen obtížně a s námahou, dojde k jeho poškození, které je trvalé i po operativním odstranění prostaty. To znamená, že ani po operaci prostaty není močení zcela ideální. Dlouhodobé užívání některých léků na prostatu (alfa-blokátory, finasterid) snižuje riziko zástavy močení či nutnosti operace v budoucnosti. Určitě to však neznamená, že tyto léky musí trvale užívat všichni muži, kteří mají minimální problémy s močením. Nebo že jejich užívání znamená jistotu, že k těmto komplikacím nedojde. Při jaké velikosti již prostata znamená problém?
Mnoho pacientů vyhledá urologa poté, co jim při vyšetření konečníku či na ultrazvuku řeknou, že mají velkou prostatu. Velikost prostaty však s velikostí obtíží přímo nesouvisí. Někdy i mírně zvětšená prostata způsobí až zástavu močení. Velikost prostaty má význam hlavně pro určení strategie léčby – například jaký typ operace zvolit. Je rakovina prostaty dědičná?
Většina pacientů s rakovinou prostaty žádného příbuzného se stejným onemocněním nemá, určitá souvislost s dědičností je ale nepochybná. Pokud váš přímý příbuzný – otec, bratr, nebo dokonce oba – trpěl nebo trpí tímto onemocněním, je riziko, že jím onemocníte i vy, několikanásobné oproti běžné populaci. V tom případě je preventivní prohlídka určitě na místě. Dokonce by měla proběhnout v dřívějším věku než u ostatních mužů, tedy např. již v 45 letech (máte-li v rodině dva s onemocněním rakoviny prostaty, doporučujeme vyšetření již ve 40 letech). |
