Hyperaktivní močový měchýř

OAB - hyperaktivní močový měchýř

Jedná se nejčastěji o soubor příznaků, které sice pacienta na životě nijak neohrožují, ze života mu ale udělají peklo. Jde o poměrně rozšířený problém, kterým více či méně trpí v průměru každý šestý člověk. Do 50 let postihuje častěji ženy, poté se poměr žen a mužů vyrovnává. Může přijít v každém věku, ale čím je člověk starší, tím je pravděpodobnější. Hlavními příčinami onemocnění jsou zvýšená dráždivost a nesprávná funkce svaloviny močového měchýře.

Příčiny vzniku nemoci

  • Hyperaktivní močový měchýř může být projevem jiného onemocnění (močová infekce, močový kámen, nádor močového měchýře, zvětšená prostata nebo nádory prostaty, zúžení močové trubice) nebo vznikne po chirurgických zákrocích v oblasti močových cest. Stejně se můžou projevit i různá nervová onemocnění nebo poškození – například Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza, poškození po cévní mozkové příhodě. V některých případech může souviset s cukrovkou, onemocněním srdce, některými hormonálními poruchami a ženskými chorobami.
  • V Evropě žije asi 60 milionů lidí, kteří nemají žádnou zjistitelnou chorobu vysvětlující jejich potíže. Trpí syndromem hyperaktivního močového měchýře, neboli OAB.

Vyhledat lékaře

Vyberte kraj

Projevy

Hlavní příznaky:

  • Náhlá a nutkavá potřeba močit, kterou nelze překonat.
  • Časté močení, minimálně osmkrát denně.
  • Únik moči kvůli nedostatku času dojít na toaletu (urgentní inkontinence).
  • Potřeba močit v noci – nykturie tj. probuzení nucením na moč více než 1× za noc; nepočítá se první ranní močení po probuzení ani noční močení bez pocitu potřeby močit, např. při nespavosti

Vyšetření

Většina vyšetření, která urolog provede, je zaměřena především na odhalení jiné nemoci, která by mohla za příznaky stát.

Základním vyšetřením je běžné:

  • Fyzikální vyšetření – tedy prohmatání břicha, u mužů vyšetření prostaty konečníkem a stanovení základní anamnézy včetně užívaných léků.
  • Laboratorní vyšetření moči k vyloučení mikroskopické krve v moči a močové infekce (kultivace moči).
  • Z krevních testů se vykonává u mužů preventivní test na rakovinu prostaty – tzv. stanovení PSA a event. ledvinných krevních testů.
  • Ultrazvuk ledvin a ultrazvukové vyšetření močového měchýře zobrazuje stav těchto orgánů a slouží k jejich celkovému zhodnocení.
  • Vyplnění dotazníku a mikční a pitné karty za 48 hodin. Cílem je zjistit přesné záznamy o přijatých tekutinách, množství a frekvenci močení. Do deníku je vhodné zapisovat i takové poznámky, jako zda jste schopni dokončit činnost, než jdete na toaletu (třeba domýt nádobí), jestli udržíte moč, když začnete mít pocit na močení, a další záznamy, které považujete za významné.

Mezi další vyšetření patří:

  • Cystoskopie k vyloučení rakoviny močového měchýře. Endoskopické prohlédnutí močového měchýře. Ta neprovádí u každého pacienta, a v dnešním provedení jedná jen o minimálně obtěžující vyšetření. U mužů se v dnešní době cystoskopie provádí výhradně měkkým endoskopem, tedy slabou cévkou, na jejímž konci je opět optika. Zavádí se pod optickou kontrolou, takže též nebolestivě, před vyšetřením se navíc dá do močové trubice znecitlivující gel. Absolvovat toto vyšetření a mít jistotu, že  nemám rakovinu měchýře, je jistě výhodou.
  • Urodynamické vyšetření – vyšetření k zjištění a přesné klasifikaci dysfunkce močení, kterou trpíte; většinou se volí až při neúčinnosti primární tabletové léčby nebo při rozhodování o radikálnějším postupu – např. před operacemi. Zahrnuje různá měření funkce močových cest k vyloučení či potvrzení hyperaktivního močového měchýře. Pokud Vás zajímají podrobné informace o urodynamickém vyšetření, naleznete také na stránkách České urologické společnosti.

Toto je tedy standardní postup. Individuálně může lékař doplnit i další vyšetření – ať už je to rentgen, počítačová tomografie (CT), cystografie (naplnění měchýře kontrastní látkou), nebo jiné gynekologické, neurologické či interní vyšetření.

Dále připadá v úvahu:

  • Plnicí cystometrie Jejím úkolem je určit, jakou reálnou kapacitu má váš močový měchýř, jaké pocity máte v průběhu plnění (senzitivita) a jak se chová sval měchýře v průběhu plnění, tzn. nezvyšuje-li v průběhu plnění tlak uvnitř měchýře (aktivita). Principem tohoto bezbolestného vyšetření je simulování postupného pomalého plnění měchýře do jeho kapacity. K tomuto je třeba zavést do měchýře velice tenkou cévku, na konci opatřenou snímačem, a tenkou cévku či malý balonek do  konečníku. Močový měchýř se pomalu plní nedráždivou tekutinou, plnění se ukončuje při dosažení kapacity měchýře či nahlášení nepříjemných pocitů. Toto vyšetření může být velice důležité pro klasifikaci a verifikaci poruchy a možnost nasazení již rovnou vyšší, a tím pádem lepší generace anticholinergik.

Moderní léčba

Ve většině případů lze příznaky hyperaktivního močového měchýře odstranit nebo zmírnit do té míry, že onemocnění umožňuje žít normálním způsobem beze strachu a „svépomocných“ opatření.

K základní terapii hyperaktivního měchýře patří:

  • Farmakoterapie

    Moderní léčbou jsou anticholinergní léky - v léčbě hyperaktivního měchýře jsou užívány nejčastěji. Blokují muskarinové receptory v svalovině močového měchýře, a tím snižují jeho kontrakce. To vede ke zmírnění nutkání k močení i ostatních příznaků syndromu hyperaktivního měchýře. Před jakýmkoli užívání léků, je třeba poradit se s vaším lékařem a absolvovat prohlídku, která vyloučí jakékoli jiné příčiny vašich obtíží.
  • Úprava životního stylu

    Redukce hmotnosti, omezení příjmu alkoholu a kofeinu (káva, černý čaj, coca cola), udržování dobré fyzické kondice cvičením a úprava pitného režimu

  • Nácvik zvládání „kritických“ situací, trénink močového měchýře (tzv. behaviorální techniky)

    Jednou z behaviorálních metod je trénink měchýře. Cílem je snížit potřebu močit na každé 3 až 4 hodiny. Tato technika pacientům pomáhá, aby se naučili zmírnit či ignorovat nutkání k močení a měchýř byl odolnější ke zvýšenému tlaku uvnitř. Poté, co si pacienti zaznamenají do MIKČNÍHO DENÍKU, jak často cítí potřebu močit, si sami stanoví cíl a postupně prodlužují čas mezi návštěvami toalet. Zároveň se učí technikou stahování svalů pánevního dna omezovat stahy močového měchýře.
  • Rehabilitační léčba a cvičení pánevního dna
  • Chirurgické řešeníOperace se uplatňují při svraštění měchýře v důsledku zánětu či jiné operace, při skutečně malé kapacitě měchýře je ho možné zvětšit.

Udělejte si test a zjistěte, jak jste na tom.

Otestovat se

Může vám pomoct

Rakovina prostaty a její vliv na intimní život

Rakovina prostaty má nejrůznější dopady na fyzické i psychické zdraví pacienta, což se odráží také v oblasti intimního života. A jelikož se jedná o citlivé a intimní téma, bývá velmi časté, že muži se tématu vyhýbají a nechtějí o něm mluvit. A to je samozřejmě špatně.

Zobrazit celý článek
Co jsou HODNOTY PSA, LUTS a OAB

Lékařství má nespočetně mnoho pojmů, které jsou běžné populaci zcela neznámé. Když však začnete řešit nějaký problém, začnete se s nejrůznějšími slovy setkávat čím dál tím častěji.

Zobrazit celý článek
Bylinky na prostatu

Přírodní léčba za pomoci bylinek může zmírnit příznaky a ulevit při nejrůznějších problémech. A ačkoliv je vždy nejdůležitější odborná péče lékařů, můžete zkusit doplnit domácí péči právě o bylinky. A o jaké? To se dozvíte právě v tomto článku.

Zobrazit celý článek
Akutní zánět prostaty

Akutní zánět prostaty (prostatitida) je velmi časté urologické zánětlivé onemocnění u mužů. Zánět může být akutní (bakteriální původ), nebo chronický (absence mikroorganismů). Nejčastěji se bakterie do prostaty dostávají kolonizací přes močovou trubici.

Zobrazit celý článek